je soubor elektrických, optických a akustických jevů vznikajících mezi oblaky navzájem, nebo mezi oblaky a zemí.
Základními projevy bouřky jsou blesky doprovázené hřměním. Bouřka je vždy spojena s oblaky druhu cumulonimbus.

BLESK je elektrický výboj mezi centry kladného a záporného náboje jednoho, nebo více oblaků, mezi oblakem a zemí, nebo
řídčeji mezi oblakem a stratosférou. Po proběhnutí prvotního elektrického výboje, tzv.vůdce blesku ( leader ), se vytvoří viditelný
kanál tvořený rozžhaveným a ionizovaným vzduchem. Z elektrických účinků blesku vyplývají účinky světelné, tepelné, akustické
( hřmění, hromy ), mechanické a chemické. Podle vzhledu se rozlišuje blesk čárový, vyskytující se nejčastěji mezi oblakem a zemí, jehož viditelný kanál není rozvětven; blesk perlový ( čočkový ) s pravidelně přerušovaným viditelným kanálem; blesk plošný, pozorovaný zejména při blýskavicích, kdy je vidět pouze jako ozářený oblak; blesk rozvětvený, s často bohatým větvením kanálu, který se rozpadá až na několik desítek dílčích úderů; blesk stuhový, řídce se vyskytující vzhled blesku s velkou šířkou viditelného kanálu.
Odhad síly blesků je až 50 miliónů Voltů, 200 000 Ampérů a délka trvaní bleskového výboje je 1 - 2 tisíciny sekundy.
Zvláštním úkazem je kulový blesk, obvykle popisovaný jako koule o průměru několik centimetrů, až několik decimetrů, světélkující,
nebo zářící v různých barvách, která sestupuje z oblaku dolů, nebo volně pluje vzduchem.Vznik kulového blesku vysvětluje řada
teorií, z nichž však žádná není obecně přijímána. Nejčastěji se předpokládá, že jde o určitou formu existence plazmy v atmosféře.

HROM  je akustický průvodní jev blesku. Jeho zdrojem je tlaková vlna vznikající prudkým rozpínáním vzduchu zahřátého
v kanále blesku až na teplotu kolem 20 000 Kelvinů = 19 727 °Celsia = 35 540 °Fahrenheita.
Jasný zvuk je slyšitelný za podmínek, kdy výboj blesku proběhl mezi oblakem a zemí, nebo do předmětů na ní.
Praskavý, rachotivý zvuk je slyšitelný za podmínek, kdy výboj blesku proběhl mezi oblaky ( stratosférou ) a je to zvuk odražený.

OBLAK je viditelná soustava vodních kapiček, nebo ledových částic v atmosféře. V širším smyslu lze za oblak považovat i mlhu,
která je v podstatě oblakem dotýkajícím se zemského povrchu.
Rozlišuje se deset základních druhů oblaků: Cirrus, Cirrostratus, Cirrocumulus, Altostratus, Altocumulus, Stratus, Nimbostratus,
Stratocumulus, Cumulus a Cumulonimbus, který je vždy přítomen u bouřky.
CUMULONIMBUS ( kumulonimbus  Cb ), je mohutný a hustý bouřkový oblak velkého vertikálního rozsahu. Horní část bývá
rozšířena do podoby kovadliny a často má vláknitou strukturu. Bouřky vznikají pouze z oblaků tohoto druhu, ale ne každý výskyt
cumulonimbusu musí vést k bouřce.